45

44

46

VÍRY LIDSTVA

Šintoismus

„Nemám tělo z masa a kostí, leč všeobecná blahovůle je mým božským tělem. Nemám tělesnou sílu, leč poctivost je mou silou. Nemám náboženskou jasnozřivost vyjma zření, jež přináší mi moudrost. Nemám zázračnou moc, mohu jen dosahovat tichého štěstí. Postrádám diskrétnost, ale uplatňuji vlídnost.“
Toshogu-goikun (Orákulum božstva Sumiyoshi)

Založení: Šintoismus neboli šintó se zrodil před 2,5–3 tis. léty v Japonsku.

Zakladatel: Každá ze třinácti sekt má vlastního zakladatele.

Hlavní spisy: Kodžiki („Zápisky o starých věcech“), Nihongi („Japonská kronika“), pozdější Engišiki (ceremoniář neboli obřadník éry Engi) a Manjošú („Deset tisíc listů“); tyto texty nejsou však považovány za posvátná písma.

Následovníci: Odhadem něco ke 30 milionům lidí. Většina z nich jsou rovněž buddhisty.

Souhrnná charakteristika

Existují dvě hlavní odnože. Jednu představuje třináct sekt, které jsou si všechny vesměs podobné. Druhá vešla ve známost jako lidové (též státní) šintó, přičemž jde o pozdní syntézu vyznačující se uctíváním císaře a oddaností státu a rodině. Šintó (pocházející z čínských znaků šentchao, znamenajících „cesta duchů“) se v lidové japonštině nazývá kami no-miči. Kami jsou bohové nebo též duchové přírody, jichž je bezpočet. V celém Japonsku naleznete mnoho šintoistických svatyní a oltářů, více než sto tisíc. Ve svatyních nejsou žádné obrazy, žádné modly, spíše se předpokládá, že v nich sídlí přímo božstvo/duch kami. Na oltář se denně pokládá čerstvé jídlo, voda, vonné směsi atd. Všeobecně rozšířená je víra v posvátnost celého vesmíru s tím, že člověk se může na tento posvátný proud napojit. Důraz se klade na pravdivost či opravdovost a na očistu, v rámci které ze sebe člověk „oprašuje“ nánosy zakrývající jeho přirozeně božskou podstatu, čímž se mu dostává vedení a požehnání kami. Šintoistická horoucí láska k vlasti se projevuje jedinečnou oddaností a věrností japonského lidu státním institucím.



Cíle šintoismu

Hlavním cílem šintoismu je dosažení nesmrtelnosti mezi bytostmi předků kami. Kami se v šintoistické tradici považují za nadpřirozené božské mocnosti žijící ve světě duchů, popřípadě na tento svět napojené. Kult šintó je silně animistický; věří, že všechny živé věci v sobě mají obsaženu podstatu kami. Lidská podstata je nejvyšší, protože obsahuje nejvíce kami. Spásou je život ve světě duchů ve společnosti božských bytostí kami.

Chrám Senzo-ji v japonském Tokiu.


Cesta šintoisty

Spásy lze v šintoismu dojít při důsledném dodržování všech tabu a vyhýbání se osobám a věcem, které by mohly způsobit pošpinění nebo znečištění člověka. V chrámech a svatyních se pronášejí modlitby a vykonávají se oběti bohům a bohyním, kterých ve vesmíru existuje 800 myriád. Člověk se neklaní žádnému nejvyššímu Bohu; pouze je třeba vědět, jak správně uctít kami v nejrůznějších podobách, v jakých se projevuje. Kami podstata člověka přežije smrt těla, přičemž každý člověk usiluje o to, aby na něj jeho potomci vzpomínali v dobrém a s úctou. Proto je v šintoistické tradici velmi důležité plnění povinností.

FOTO © komerční fotobanka