40

38 – 39

41

VÍRY LIDSTVA

Buddhismus

„Osvoboď se od minulosti, budoucnosti i přítomnosti a přejdi na onen břeh bytí.
S myslí od všeho osvobozenou již nepůjdeš vstříc opětnému zrození a stárnutí.“
Dhammapada 348 (přel. Karel Werner)

Založení: Buddhismus se zrodil přibližně před 2,5 tis. léty v Indii.

Zakladatel: Gautama Siddhártha, Buddha neboli „Probuzený“.

Hlavní spisy: Tripitaka, Anguttara-nikája, Dhammapada, Sutta-nipata, Samjutta-nikája a mnohé další.

Následovníci: Více než 400 milionů lidí.

Náboženské školy: Buddhismus se dnes rozděluje do tří hlavních směrů, na théravádový (též hínajánový) buddhismus (Šrí Lanka, Thajsko, Barma, Kambodža), mahájánový buddhismus – čhan, zen – (Čína, Japonsko, Vietnam, Korea) a vadžrajánový buddhismus (Tibet, Bhútán, Nepál, Mongolsko a Japonsko).

Souhrnná charakteristika

Cílem života je nirvána. Pro ty účely bylo Buddhovo učení shrnuto do „Čtyř ušlechtilých/vznešených pravd“ (v jazyce páli čattári arijasáččani):

1. Pravda o utrpení (duhkha): Utrpení je základní životní realita. Narození je utrpení, stárnutí je utrpení, nemoc je utrpení, smrt je utrpení. Spojení s tím, co se nám nelíbí, je utrpení, odloučení od toho, co máme rádi, je utrpení, nezískat to, po čem toužíme, je utrpení.

2. Pravda o vzniku utrpení (samudaja): Příčinou utrpení je touha (ičča), chtivost (tanhá) či žízeň (trišna) po smyslových požitcích, po existenci a prožitku, po světském majetku a moci. Tato touha připoutává člověka ke koloběhu znovuzrození (samsára).

3. Pravda o zániku (niródha) utrpení: Utrpení lze zažehnat naprostým umlčením tužeb – oproštěním se a odtržením se od tužeb a chtění, jejich umlčením.

4. Pravda o stezce (magga) vedoucí k zániku utrpení: K zažehnání utrpení může člověku dopomoci Osmidílná stezka (arija aštanga magga): správný názor (sammá-ditthi), správný úmysl (sammá-sankappa), správné mluvení (sammá-váčá), správné jednání (sammá-kammanta), správné živobytí (sammá-ádžíva), správné úsilí (sammá-vájáma), správná všímavost (sammá-sati) a správné soustředění (sammá-samádhi).

Cíle buddhismu

Hlavním cílem buddhismu je nirvána (v páli nibbána), definovaná jako konec změny, překládaná doslova jako „vyvanutí“ či „vyhasnutí“, podobně jako při sfouknutí svíčky. Théravádová tradice popisuje tento nepopsatelný stav jako „mír a pokoj“. Mahájánová a vadžrajánová tradice nirvánu nahlížejí jako „ani existenci, ani neexistenci“, jako „prázdnotu a neměnnou podstatu Buddhy“ a jako „nejvyšší skutečnost“. Je to totéž jako vysvobodit se ze svazujících pout touhy, ega, utrpení a znovuzrození. Buddha sám nirvánu nikdy nedefinoval, vyjma toho, že řekl: „Je zde nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované“, a přesahuje to veškeré smyslové prožitky. Buddhismus, podobně jako džinismus, neuznává Boha jako takového, a tudíž neusiluje o jednotu s ním.

Velká brána kláštera Čchung-šeng ve městě Ta-li v Číně.


Cesta buddhisty

Buddhismus vede své vyznavače přes stupně pokročilosti nazývané džhána, samápattisamádhi. Džhána znamená meditaci, a přispívá k mravní a duševní očistě a následně umožňuje odpoutání, jež přináší ryzí uvědomění. Samápatti dosahuje buddhista prostřednictvím postupného odrušení veškeré duševní, mentální a emocionální činnosti; jde o stav dokonalé izolovanosti, ve které nedochází ani k vnímání, ani k nevnímání. To vede dále k samádhi, čili nadsmyslovému uvědomění, a nakonec ke vstupu do nirvány. Mahájána nepřikládá tak velký důraz na mnišství a klášterní způsob života, jak je tomu u théravádového buddhismu, od něhož se dále liší vírou, že spoléhá, že člověku k vykoupení pomohou jiné probuzené nebo nadpozemské božské bytosti. Vadžrajánový buddhismus klade důraz na tantrické rituály a na jógové praktiky pod vedením gurua. Od ostatních buddhistických směrů ho odlišuje, že uznává nadpřirozeno a běžně s ním nakládá.

FOTO © komerční fotobanka