24 – 25

22 – 23

26 – 27

Rišikéšské ášramy: Kailas (Kailása) ášram

Ášram, kde studovali Swami Vivekananda (Svámí Vivékánanda) i Swami Shivananda (Svámí Šivánanda)

Studium v ášramech
R

​išikéšské ášramy se liší svými záměry a zaměřením. V některých, například v Kailas ášramu, se sádhuové a věřící mající odlišné tradice učí védántu. Další, například Divine Life Society, se starají o odkaz svého zakladatele, předávají jeho učení a starají se o věřící pouze jejich linie. Některé, jako například Parmarth Niketam, poskytují poutníkům velké ubytovací prostory a nabízí jim intenzivní programy meditace, jógy a filozofie. I další ášramy nabízejí ubytování pro poutníky.

Kailas (Kailása) ášram

Jedním z vysoce uznávaných tradičních ášramů v Rišikéši, jedním z nejstarších, je Sri Kailas Brahma Vidya Peeth (Šrí Kailás Brahmavidjá Píth), spíše známý jako Kailas ášram, který se nachází v oblasti Muni Ki Reti. Ášram (č. 27) byl založen asi před 150 lety svámím Dharmarajem Giriji Maharajem v tradici advaita védánty Ádi Šankaráčárji a po celé Indii má ještě dalších 15 středisek.

Acharya Mahamandaleshwar Srimat Swami Vidyanand Giriji, ředitel ášramu, byl zrovna na cestách, když jsme byli ve městě, takže se nás ujal manažer ášramu Swami Pragyananda Saraswati, zdejší starší student védánty. Řekl nám, že kdokoli od kteréhokoli gurua nebo tradice může přijít a studovat zde v ášramu. I když zakladatel ášramu patřil do dašanámíského řádu sannjásinů, v ášramu se nedbá pouze na odkaz této linie. Je to spíše škola pro všechny, kteří chtějí studovat védántu, protože se v něm nachází také knihovna čítající 11 550 starých i současných knih a kolem 900 rukopisů o různých tématech. Ášram také vydal přes 90 vlastních publikací. Mezi významné představitele hinduismu, kteří zde jako mladí studovali, patří Swami Vivekananda z Rámakršnovy misie, Swami Rama Tirtha (jeden z prvních svámíů, kteří se vydali do Ameriky) a Swami Shivananda z organizace Divine Life Society.

V ášramu je 100 místností, 50 pro sannjásiny a 50 oddělených pokojů pro návštěvníky, kteří zde můžou zůstat nanejvýš tři dny. Do ášramu nemají povolen vstup ženy a příslušníci jiné národnosti než indické. Všichni, kteří zde pobývají, musí dodržovat přísný denní režim tohoto ášramu, musí se účastnit modliteb v 5 hodin ráno a poté každé studijní lekce. Pokud vynechají tento program tři dny po sobě, jsou požádáni, aby odešli.

V současnosti v ášramu studuje 50 žáků, většině z nich je přes dvacet a všichni jsou sannjásinové. Mezi sannjásiny je přijat každý na požádání svého gurua. Iniciační obřady, při kterých jsou nově přijatí žáci oblečeni do šafránově žlutého hábitu, jsou pak vykonávány ve jménu daného gurua. Ráno a večer se konají dvouhodinové přednášky v hindštině. Délka plnohodnotného studia jsou tři roky, po kterých musí sannjásinové odejít; nikdo zde nezůstává napořád.

Swami Pragyanand: manažer Kailas ášramu v Rišikéši.

Swami Pragyanand, manažer Kailas ášramu: „Abyste v Rišikéši zažili pravý duchovní zážitek, nejdříve ze všeho se musíte vykoupat v řece Ganze a plně se jí oddat. Bude to pro vás velký přínos. Pak se musíte účastnit satsangů, společných zpěvů, které vedou večer a ráno na březích řeky sádhuovémahátmové, pořádají je například v Kailas ášramu, v Shivanandově ášramu nebo v ášramu Dandi Swamiho. Dále byste se měli posadit na břeh Gangy a zpívat mantry a boží jména. Džapa na březích Gangy je daleko prospěšnější než ta, kterou provádíte doma. Kromě vykonání těchto úkolů by se poutníci měli vyhnout návykům konzumního stylu života a neměli by během jejich pouti klást velký důraz na jídlo a pití. Tohle je duchovní místo a tak by se zde měly vykonávat duchovní aktivity; zpěv manter, uctívání ohně, koupele v řece Ganze, dávání darů sádhuům a chudým lidem. Díky soustavným vykonáváním těchto náboženských aktů se budeme uvnitř cítit čistí, prožijeme si boží síly uvnitř nás a spojíme se se svou pravou vnitřní podstatou ducha.

V Rišikéši se sádhana, satsang a turistické aktivity dějí na stejném místě a turistů přibývá. Myslím si, že uttarákhandská vláda by měla zajistit, aby se zachovala duchovní povaha města. Co se týče světců, naším úkolem je vzdělávat ostatní. Za zábavou a materiálním potěšením lidé obvykle jedou do horských středisek, která jsou navštěvována kvůli zábavě a skotačení.

Dnes máme k dispozici všechen materiální přepych, ale stále nevedeme pokojný život. A pokud v našem životě nenalézáme klid, vše ostatní, co vlastníme, je nám k ničemu. Zde v Kailas ášramu se snažíme lidi naučit, aby byli spokojeni se vším, co mají. Učíme je, aby měli radost z běžného každodenního života. Vše, co v našich životech děláme, je v pořádku. Můžete být vdaná/ženatý nebo také ne, můžete pocházet z jiných míst a mít odlišné zvyky. Ale cílem života je vždy být šťastný. Jen pravé vědění vás můžou udělat šťastnými, říká Bhagavad-gítá. Také říká, že neexistuje nic hodnotnějšího než nejvyšší vědění. Vědění je ta nejčistší věc, božská součást, a mělo by být zaslouženě nabyto. Díky vědění získáváme návod na to, jak žít život prostě, což nás nakonec dělá šťastnými.“

Kailas ášram: Slavný ášram se střechou ve tvaru lingy – je viditelný z hlavní silnice.

Rajiv Malik

FOTO © Dev Raj Agarwal