22 – 23

20 – 21

24 – 25

Rišikéš – Objevování města, Město chrámů, Gangá áratí

Objevování města
F

​otograf Dev Raj Agarwal a já jsme se ubytovali v Great Ganga, v příjemném hotelu v centru města, přesněji v městské části Muni Ki Reti. Nepodařilo se nám naplánovat si schůzky předem, a proto jsme každý den objevovali město taxíkem nebo pěšky. Často jsme navštívili ášramy bez ohlášení, což je naprosto přijatelné a také je to okouzlující vzpomínka na dřívější, méně hektický život.

Matka Gangá, srdce města, nás k sobě přitáhla kdykoli to bylo časově možné. Navzdory blízkému hluku tříkolových vozů spěchajících na zastávku pro taxíky a zase pryč, shonu a ruchu tržiště jen pár desítek metrů vzdáleného, pokaždé když jsme došly k břehu Gangy, okamžitě jsme byli v jiném světě. Potkávali jsme věřící a poutníky, kteří vykonávali nějaké náboženské obřady, oddávali se koupeli v posvátné vodě řeky anebo meditovali. Tak vypadal klid a mír vládnoucí na břehu řeky.

Jiného zážitku se nám dostalo při přecházení dvou visutých mostů města. Lakshman Jhula (č. 1 na naší mapě), 86,5 metrů dlouhý, byl postaven v roce 1939, kdy nahradil staré mosty, které strhly povodně. Jeho jméno pochází z příběhu o Rámově bratru Lakšmanovi, který se v tomto starověkém městě kál a právě v místě, kde stojí most, přecházel přes řeku. Most Ram Jhula (č. 12 na naší mapě), 137 metrů dlouhý, postavený v roce 1980, spojuje oblast patřící organizaci Divine Life Society s chrámy a ášramy ležícími na východním břehu řeky. Na koncích obou mostů se nachází velké tržní plochy hemžící se poutníky a turisty.

Mosty postavené vysoko nad řekou se houpají ve větru a třesou se pod nohami přecházejících davů lidí. Zde člověk nachází kontrastující spojení s Gangou a Rišikéšem. Brzy ráno nebo pozdě večer zde pocítíte studený vánek, díky kterému se skoro dostanete do stavu podobného meditaci. V pozdním dopoledni nebo odpoledni jsou mosty přeplněny turisty, poutníky, koly, bryčkami, a dokonce krávami, které se neostýchají přes mosty přejít. Také zde najdete opice, které na mostě doslova visí. Jsou to pohotoví zloději, kteří vás dokážou oloupit o svačinu nebo jakékoli jiné jídlo během pouhé vteřiny.

Většina poutníků, obzvláště ti se zavazadly, si raději zvolí k přepravě na druhý břeh řeky malé trajekty plující neustále z jednoho břehu řeky na druhý. Lidé kupují krmivo pro ryby od prodejců na nábřeží a házejí ho nedočkavým rybám poskakujícím za loděmi.

Na těch místech města, kde jsou sjízdné silnice, si každý navzdory hluku a výfukovým zplodinám stopuje tříkolové taxíky, kterým se říká tempo. Pokud ale opravdu chcete prozkoumat Rišikéš, musíte ujít velké vzdálenosti a vyjít stovky prudkých schodišť, abyste se dostali k ášramům, které se nacházejí sto metrů nad nebo pod hlavními silnicemi.

Brzy ráno jsme na ghátech potkali Shyam Bhardwaje, studenta inženýrství z Górakhpuru ve státě Uttarpradéš. Studuje v blízkém Déhrádúnu a může tedy do Rišikéše jezdit několikrát za rok. Stěžoval si na indickou mládež: „Když se mladí nezajímají o naši kulturu a tradice, stydím se za ně.“ Je nutné přizpůsobovat se modernímu světu, ale nemusíme zcela přijmout kulturu západního světa. Rišikéš je duchovní místo. Když sedíme na břehu Gangy, cítíme obrovský klid.“

Každý opěvuje řeku Gangu. Swami Abhishek Chaitanya z ášramu Kerala (č. 32) se cítil takto: „Pokud jsem chtěl v Rišikéši zažít opravdový duchovní prožitek, modlil jsem se k řece Ganze. Mé modlitby mě vždy spojí s mudrci a světci, kteří zodpověděli mé otázky a rozehnali mé pochyby. Každý, kdo sem na břeh Gangy přijde se srdcem plným modliteb, neodejde zklamán. Ta řeka není jen masa vody; je to naše matka, která naslouchá, slyší a ví.“

Město chrámů
T

​éměř každý ášram v Rišikéši, velký nebo malý, má svůj vlastní chrám, kde poutníci a světci, kteří zde sídlí, vykonávají svou denní púdžu a další rituály. Poutníci i usedlíci navštěvují Bharatův, Šatrughanův a Lakšmanův chrám (č. 6, 15 a 39). Tyto chrámy jsou pojmenovány po mladších bratrech boha Rámy, kteří se ve městě káli po válce, o které se píše v Rámájaně. První jmenovaný chrám je blízko ghátu Triveni, druhý blízko mostu Ram Jhula a třetí se nachází 2,5 kilometru od prvního chrámu, blízko mostu Laskhman Jhula.

Tyto tři chrámy byly dobře známy již v osmém století, kdy Ádi Šankara navštívil Rišikéš na své cestě do Badrínáthu, prvního chrámu na dlouhé pouti čár dhám. Podle Mahanta Manoj Prapannacharyi, nejvyššího kněze Śatrughanova chrámu, poutníci podnikající pouť čótá čár dhám procházeli Rišikéšem a nejprve se zastavovali v Bharatově chrámu, pak v Šatrughanově chrámu a naposledy v Lakšmanově chrámu. Dnes jsou tyto chrámy méně známé. Dinesh Chandra Nautiala, kněz Lakšmanova chrámu, ale řekl, že denně chrám stále navštěvuje mezi pěti stovkami až pár tisíci lidí.

Stáří Bharatova chrámu je zřejmé ze stavu jeho počasím ošlehaných soch nacházejících se ve výklencích, přestože se dnes nacházejí na nedávno opravených vnějších zdech chrámu. Hlavní kněz Ashok Prappannacharya nám řekl, chrám administruje svou vlastní dharamšálu (místo odpočinku a levného ubytování pro poutníky), veřejnou školu a školu, kde se vyučuje sanskrt, kde až devadesát studentů se může dostat na úroveň šástrí. V muzeu nacházejícím se hned vedle chrámu nalezneme vzácné místní artefakty z třetího století.

Osamocený, ale lehce dostupný břeh řeky proti proudu od mostu Lakshman Jhula.
Gangá áratí
V

​ Parmarth Niketam (č. 21) na východním břehu řeky a na ghátu Triveni (č. 40), na dlouhém prostranství podél západního břehu řeky, se každý večer scházejí poutníci, aby uctili řeku Gangu svými olejovými lampami. Častí exkluzivní hosté, naposledy například princ Charles, dodávají Parmarth Niketamu mezinárodní slávu. Průměrně se večer na ghátu Triveni sejde 300 lidí, někdy dokonce až tisíce lidí. Hnutí Ganga Seva Samiti zahájilo program na Triveni před 23 lety, ve stejnou dobu jako v Parmarth Niketamu. Na obou místech uctívání zahrnuje bhadžany, védské zpěvy a obětování několikapatrových olejových lamp. Tento poměrně nový způsob uctívání se uchytil také v Haridváru, Banárasu a na dalších místech podél řeky Gangá. Ghát Triveni je také známý tím, že se na něm poutníci oddávají posvátné koupeli nebo tam vykonávají některé ze šestnácti hinduistických samskár, obřadů, mezi které patří například i holení hlavy, kterým jsem prošel i já jako dítě.

Rajiv Malik

FOTO © Dev Raj Agarwal


Na klíně matky Gangy – právě tato řeka dělá z Rišikéše posvátné město

Hinduistická rodina při samskáře, obřadu přechodu, na ghátu řeky Gangy.
Ženy z Ruska při uctívání na Triveni ghátu.
Rozjímající poutník na zvláštně postavené plošině na břehu řeky.
Meditující sádhu.