17

16

18 – 19

Z ÁGAMICKÝCH DĚL ŠIVAISMU

O meditativním soustředění a zasvěcení

Následující článek vychází ze 7. a 8. kapitol Raurava-ágamy, ve které mudrc Ruru přináší výklad o metodách meditace a jóginské iniciace.

Š

​iva je vnímán ve dvou existencích: s podobou (sakala) a bez podoby (niškala). Sadjódžáta, Vámadéva, Aghóra, Tatpuruša a Íšána představují pět Šivových hlav a jejich manter.

Velký Íšvara, samotný jako existence bez formy, je náš nejvyšší Pán. Je součástí veškerého prostoru. Je nejvyšším Bohem, kterému náleží prvotní moudrost vesmíru. Nic ho nemůže překonat, je nadřazen všem ostatním vyšším bohům. Zná vše a vše vykonává. Je všudypřítomný a je přítomen v každé stvořené věci. Nachází se zároveň na všech světových stranách. Ukrývá se uvnitř všech věcí všech světů a uvnitř každého ztělesněného bytí. Je naprosto neposkvrněný, nikdy nebyl ničím spoután.

Říká se, že jóga se skládá ze šesti kroků: pratjáháry (odmítnutí smyslového vnímání), dhjány (vědomé pozornosti), pránájámy (ovládání dechu), dhárany (soustředěného stavu bdělosti), tarky (meditativního rozjímaní) a samádhi (jednoty). Z těchto kroků se nyní zaměříme na dháranu. Mezi zvláštními druhy dhárany je ten první ágnéjí dhárana. Při něm je naše pozornost soustředěna na oblast pupku. Postupným cvičením této dhárany jsou všechny faktory, které by mohly stáhnout cvičence – sádhaku – na nižší stav vědomí, potlačeny.

sádhaka, který zná efektivní účinky jόgy, soustředí své myšlenky na oblast srdce a uvědomí si stálý proud božské esence vytékající z mikrokosmického měsíce uvnitř. Opakovaným cvičením této dhárany, které se říká měsíční soustředění neboli saumja dhárana, se kapky této božské esence dostanou do celého sádhakova těla a okolí. Touto dháranou je sádhaka zasvěcen a zažívá stav nejvyšší čistoty.

Pak ať sádhaka cvičí aišání dháranu tak, že zaměří své myšlenky a dech na  sahasrára čakru na temeni hlavy. Tento druh dhárany umožňuje sádhakovi dosáhnout všech jeho ušlechtilých přání. Opakovaným cvičením takovéto dhárany se sádhaka na zlomek vteřiny transcenduje až na nejvyšší místo, které zaujímá sám bůh Šiva.


Sádhaka uctívá Boha uvnitř sama sebe.


Amrta dhárana umožňuje rozsévat své plody všude díky své všudypřítomnosti. Vyvolává ve všem pocit čistoty a naděje. Prší z ní kapky esence nejvyššího Vědomí, posvěcuje tělo a svět. Tuto dháranu musíme cvičit v oblasti nejvyšší, o dvanáct rovin výš než se nachází sahasrára čakra.

Když začne svítat slunce, temnota se v mžiku zcela vytratí. Podobně je tomu i s mocí zasvěcení (díkšá) – pouta, která omezují sádhaku, tedy jeho zásluhy a chyby (dharmyadharmy), jsou zcela odstraněna. Stejně tak jako slunce vrhá světlo na všechny tyto světy svými zářivými paprsky, bůh Šiva osvětluje vědomí zasvěcených duší prostřednictvím svých šakti (sil), které proudí na boží cestě manterdíkši. Tyto existující šakti prostoupí sádhakovo tělo, kterému bylo již požehnáno díkšou.

Hrst suché trávy vhozená do zapáleného ohně zcela shoří na popel a již nikdy nedosáhne svého původního stavu suché trávy. Stejným způsobem svědomitý sádhaka, který je požehnán díkšou, dosahuje nádherného a hodnotného hájemství Šivy díky účinkům díkšimantry. Poté už nikdy nebude pociťovat svou tělesnou formu.

Když přestane existovat jeho tělesná forma, stává se samotným Šivou a je obdarován také jeho základními znaky a vlastnostmi. Protože získal tyto Šivovy vlastnosti, je se Šivou neoddělitelně spjat. Řeka, ve které proudí sladká a příjemná voda, ústí do oceánu a dostává se do ní voda slaná. V momentě, kdy voda řeky splyne s vodou oceánu, se voda řeky promění ve slanou vodu díky ohromné síle oceánu. Stejným způsobem zasvěcený sádhaka zbavený své tělesné existence splývá se Šivou. Nic je od sebe neodděluje.

Dr. S. P. Sabharathnam Sivacharyar

Dr. S. P. Sabharathnam Sivacharyar pochází ze starobylé kněžské linie ádišaivů; je odborníkem na tamil­štinu a sanskrt, zaměřuje se na védy, ágamy a na texty šilpa­šástry.

Kresba © A. Manivel.