62 – 63

60 – 61

64 – 65

Nevšední reportáž z Malajsie Přehlídka nádob na posvátnou vodu.

TELEVIZE

Chinmaya Mission pracuje na populárním televizním seriálu

Padesáti čtyřdílný seriál Upanishad Ganga systematicky představuje hlavní hinduistické a védántské myšlenky skrz inovativní převyprávění starých příběhů.

K

​dyž se Swami Tejomayananda rozhodl zapůsobit na širokou veřejnost prostřednictvím televizního pořadu, obrátil se na režiséra Chandraprakashe Dwivediho, který napsal, režíroval a sám si zahrál v „Čánakjovi“ (Cha­nakya), populárním televizním seriálu z devadesátých let, jehož děj se odehrává ve starověké Indii. Poté dal dohromady tým učených náboženských učitelů, áčárjů, z Chinmaya Mission – Swamini Vimalanandu, Swami Advayanandu a Brahmachari Samvid Chaitanyu, aby mu pomohli vést jeho projekt.

Výsledných 54 dílů seriálu Upanishad Ganga, jejichž produkce se vyšplhala na 1,6 milionu USD, pokrývá celou škálu hinduistické filozofie. V jednotlivých dílech se mluví o védách, čtyřech cílech lidského života (ášrama), šestnácti specifických obřadech (16 samskár), kastách, reinkarnaci, guruovi, lidském jáství, máji, spirituálních praktikách a o povaze konečného vysvobození. To vše je založeno na velkém počtu rozmanitých příběhů – některé jsou starodávné, například ten o Prahládovi nebo o Načikétovi, a některé jsou novější, například ten o Surdásovi, slepém muzikantovi z patnáctého století, nebo příběh o Harihara (Hakka) RájoviBukka Rájovi, panovnících, kteří v roce 1336 založili Vidžajanagarskou říši.


Díly

Většina příběhů začíná tím, že vypravěč a jeden nebo více postav mluví na podiu o ději, který bude následovat. To je účinná technika, která se opakuje u všech příběhů. Od tohoto prologu se pak plynule příběh začne rozvíjet na tom samém podiu, a pak se náhle přemístí do opravdového prostředí, například do lesa, města nebo vesnice. Ve vyhroceném momentu se může vypravěč opět objevit na scéně, a pak se příběh opět přesune do daného prostředí. Čas od času – ve stylu „chóru“ starořeckého divadla – se na scéně spolu s herci objevují další postavy, ale nemluví s nimi. Místo toho si povídají mezi sebou nebo s publikem a vysvětlují, co se právě odehrává. Jako celek je seriál vlastně směsicí divadelního, kinematografického a televizního zpracování.

Náš recenzent shlédl polovinu z 54 dílů, aby mohl napsat následující hodnocení, díval se na ně s anglickými titulky a tím zmeškal to, co ostatní recenzenti nazvali jako elegantní hindské dialogy.

Děj i koncepce dramatizace jsou představeny již v prvních dílech, ve kterých syn tradičního pandity (učitele) zjišťuje, navzdory jeho očekáváním, že jeho kariéra a divadelní ambice mají mnoho společného s životem jeho otce. V druhém díle se objevuje scéna z mahábháratské války. Popravdě řečeno, tyto dva díly nejsou zrovna nejpoutavější.

Své tempo seriál nabírá až v dalším díle, Knowledge Transforms, který je založen na slavném příběhu o setkání zloděje Ratnákary s mudrcem Náradou. Ten se ptá, zda by zlodějova rodina, která ví o zlodějově povolání, byla ochotná podílet se na synově karmě krádeží a zabíjení. Šokován tím, že nikdo z rodiny by to neudělal, zloděj zavrhl celý svět a stal se z něj slavný mudrc Válmíki, autor Rámájany.

Jedenáctý díl, o cíli kámy neboli potěšení, je založen na příběhu krále Bhartrhariho. Ten žije požitkářský život ve společnosti své manželky a ostatních žen v jeho paláci, když v tom mu bráhman nabízí kouzelné mango, které každému, kdo ho ochutná, zaručí věčné mládí. Král ho daruje své oblíbené manželce, která ho však věnuje svému tajnému milenci, který ho předá své milence a tak dále až se nakonec dostane do rukou jiné z králových žen, která ho daruje králi, čímž v něm vyvolá náhlé uvědomění si pravé podstaty lidské touhy.

Některé díly, například patnáctý, o třetí ášramě života v ústraní, čerpají z příběhů, které jsou trochu dlouhé. Zmíněný díl je o králi Dhrtaráštrovi, který prohrál mahábháratskou válku. V tomto díle se mu denně vysmívá vychloubačný Bhíma (příslušník vítězných Pánduovců), který mu říká, jak vlastnoručně na bojišti zabil několik králových synů. Aby král uprchl před Bhímovým výsměchem, král se stahuje do ústraní a žije v lese. Člověk by si však mohl myslet, že se do třetí ášramy dostáváme, když pocítíme duchovní touhu odejít ze světa, ne abychom utekli neodbytnému trýzniteli.

Tři z nejpoutavějších dílů seriálu jsou ty, ve kterých se pojednává o šestnácti samskárách. Tyto díly také využívají Surdásovu náboženskou píseň, ve které se zpívá o pánu Kršnovi, který se oddává obřadům přechodu doplněným o taneční čísla bollywoodských tanečníků.

Ředitel Chinmaya Mission Swami Tejomayananda (vlevo) a režisér Chandraprakash Dwivedi.

Produkční tým

Čtyřiapadesátiletý Dwivedi, vedoucí produkce, se vyznačuje značným talentem jako režisér i herec a má velký zájem o historii. Je synem učitele sanskrtu a měl se stát doktorem. Okolo roku 1990 však začal projevovat svůj zájem o performativní umění, chtěl proniknout do kinematografie, ale poté si vybral televizi. Známe ho hlavně díky Chanakyovi, kvůli kterému osobně studoval život a dobu politického teoretika ze čtvrtého století a autora Artha-šástry. Při natáčení seriálu Upanishad Ganga a psaní scénáře každého dílu úzce spolupracoval s áčárji Chinmaya Mission a spoluautorem seriálu Faridem Khanem. Mezi herci se objevuje spousta známých jmen: Abhimany Singh (který kromě role vypravěče také v několika dílech hraje i jiné role), K. K. Raina, Zakir Hussain, Amit Behl, Mukesh Tiwari, Jaya Bhattacharya, Huma Qureshi a Seema Azmi.


Čtyřicátý díl, který vypráví o hinduistické teorii stvoření prostřednictvím příběhu vědce ze šestého století, Varáhamihiry z Udždžainu.
Král Bhartrhari, který je v jedenáctém dílu obdarován kouzelným mangem.
Šprýmař s vypravěčem představují Čitrakétuův příběh.
„Teorie karmy a znovuzrození,“ příběh o ČitrakétuoviBhágavata-purány.

Hodnocení a doporučení

Děj seriálu je vyprávěn z pohledu védánty a čerpá hlavně z upanišadů, v menší míře také z hnutí bhakti. Někdy může zdlouhavá řeč herců na hloubavá témata způsobit ztrátu pozornosti diváka, protože herci se snaží vysvětlit nevysvětlitelné záhady, kterými je opředen Bůh a jeho stvoření.

Rodiče by měli vědět, že tento seriál není pro děti. Některé scény jsou velmi drsné – například ty, kde Bhíma sužuje krále Dhrtaráštru. Některé scény ukazují zabití učenců po tom, co prohráli v debatě, což může v dnešní mládeži probudit rozhořčení. Některé děti by mohly po rodičích požadovat vysvětlení, do kterých by se ale rodiče pouštěli jen neradi – například proč světec Arunagirináthar strávil většinu svého mládí v nevěstinci. Je moudré, aby se děti na seriál dívaly doma s rodiči nebo ve třídě pod vedením učitele.

Celkově vzato je seriál vytvořen velmi precizně, má skvělý scénář, scénické provedení, herce i kinematografii. Objevil se na kanálu Doordarshan v letech 2012–2013 a nyní je vysílán na mezinárodním televizním kanálu DD India. Ke zhlédnutí je také v hindštině na YouTube a zakoupit ho můžeme v hindštině s anglickými titulky i na Amazonu. Srdečně ho doporučujeme jako vizuální prostředek, kterým je divákům představena indická filozofie a historie.

FOTO © Chinmaya Mission.