42

40 – 41

43


Hněv: Osm příček na žebříku násilí

„Čitta-vrtti, myšlenkové pohyby, si můžeme uvědomovat a pociťovat, protože jsou hrubé. Mohou být proto snáze kontrolovány. Co ale s našimi jemnějšími instinkty? Jak můžeme ovládat je? Když jsem naštvaný, má mysl se stane jednou obří vlnou hněvu. Cítím jej, vidím jej, mohu jím snadno manipulovat a mohu s ním bojovat – ale nikdy nemohu vyhrát úplně, dokud nenaleznu jeho příčinu.“ – Swami Vivekananda, Rádžajóga.



1: Záludný hněv

Jednáme a mluvíme normálně, ale cíleně zanedbáváme některé úkoly, které po nás někdo chtěl, a předstíráme, že jsme na ně zcela zapomněli. Příklad: Náctiletý chlapec, který je naštvaný na svého přísného otce a oplácí mu záludným hněvem tak, že pravidelně „zapomíná“ na své domácí povinnosti.


2: Chladné rameno

Vyhýbáme se jinému člověku a jasně dáváme najevo, že se nám něco nelíbí. Odmítneme však dotyčnému jednoznačně říct, co přesně nám tak vadí. Příklad: Ženě vadí, že její manžel zůstává v práci dlouho do večera, a místo toho, aby s ním celou záležitost prodiskutovala, se k němu celý večer chová chladně a nemluví s ním.


3: Obviňování a zostuzování

Obviníme někoho za něco a poté dotyčnému nadáváme a ponižujeme jej, aby cítil stud a vinu. Příklad: Zaměstnankyně udělá v práci nezávažnou chybu a její šéf je naštvaný. Namísto toho, aby jí pomohl problém vyřešit, ji obviňuje a zostuzuje před ostatními a zahrnuje ji osobními výčitkami a kritikou.


4: Křičení a nadávání

Ztrácíme kontrolu nad svou mluvou a začneme na ostatní řvát a křičet. Lidé, kteří jsou zvyklí nadávat a mluvit sprostě, jsou nejvíce náchylní k této formě hněvu. Příklad: Školačka se přiznala k mírnému přestupku proti školnímu řádu. Její učitel, známý pro svou hrubou mluvu, na ni křičí a používá krutá slova a nadávky, aby ji tím potrestal.


5: Požadavky a výhružky

Požadujeme po ostatních, aby se chovali tak, jak chceme my, a vyhrožujeme, že ublížíme jim nebo sobě, pokud naše požadavky nevyslyší. Příklad: Hádka mezi dvěma obchodními partnery se vymkne kontrole a dospěje do bodu, kdy jeden druhému vyhrožuje, že jej zbije, pokud dotyčný nepřistoupí na jeho plán.


6: Pronásledování a držení

Přistoupíme k někomu či jej pronásledujeme a fyzicky jej zadržujeme, aby dotyčný nemohl odejít. Příklad: Muže někdo udá, že se vídá s jinou ženou. Jeho snoubenka se o tom dozví, vydá se za ním do práce, chytne ho a trvá na tom, že o celé záležitosti budou mluvit právě tady a teď.


7: Částečně ovládané násilí

Fyzicky někoho udeříme, abychom jej donutili udělat to, co po něm chceme. Příklad: Mladý chlapec je přistižen při krádeži v sousedově domě. Soused se rozčílí a několikrát chlapce udeří dřevěnou tyčí v mylném domnění, že fyzický trest pomůže napravit mladého delikventa.


8: Zaslepená zuřivost

Fyzicky na někoho zaútočíme při úplné ztrátě sebeovládání – a to až do takové míry, že když se pak vrátíme do normálního vědomí, nemusíme si incident vůbec pamatovat. Příklad: Drzý náctiletý hoch urazí cizího muže s nadváhou. Namísto toho, aby se dotyčný jen zamračil, zareaguje muž tím, že propukne v záchvat zuřivosti a bez milosti chlapce zbije.


Kresby © A. Manivel