34 – 36

32 – 33

37

Portugalsko se ujímá vedení: Světový den jógy v Lisabonu

J

óga pomalu obrůstá celý svět, je to divoký oheň, částečně se jedná o módní trend a částečně o ratolest nového zdravého smýšlení a také částečně o opravdové probuzení lidských duchovních sil. Desetitisíce lidí se shromažďují na newyorském Times Square kvůli józe. Na celém světě vzkvétají velké svátky jógy jako divoké květiny. Z toho všeho najednou vyrostly i jóga koupele, jóga autorská práva, jóga soudní pře, nahá jóga, mistrovství v józe, divoké jóga večírky, čokoládová jóga (opravdu) – prostě cokoliv s přívlastkem jóga.

V Evropě jóga představuje nejsnadnější cestu, jak se dostat k hinduismu. Jako všude i zde je oblíbená hathajóga, lekce jógy a společenské události s ní spojené. Lidé, které zláká jóga, jsou vystaveni novým myšlenkám, hlubšímu prožívání vlastní identity, mystickým možnostem a možná i charismatickému učiteli jógy. Začnou provádět jednoduché obřady uctívání a bhadžany. Chtějí se naučit víc, takže brzy začnou pít ze stejné studny jako jógini – z hinduismu.

Jako protiváhu k některým excentrickým způsobům, jakými je dnes někdy jóga vyučována, Portugalsko začalo oslavovat Světový den jógy, inspirovalo se Amrta Suryanandou, rodilým Portugalcem, který byl vzdělán a vysvěcen v Indii a nyní je ředitelem Portugalské konfederace jógy. Světový den jógy se stal oblíbeným každoročním setkáním, při kterém jde o spojení hathajógy s hlubšími úrovněmi cvičení a bádání. Svátek se slaví o letním slunovratu, v roce 2013 se tedy konal 22.–23. června.

První den této události se konal v divadle Forum Lisboa od osmi ráno do půl dvanácté v noci. Odborníci z celého světa se sešli, aby pronesli spoustu patnáctiminutových přednášek na různé téma, od lékařského výzkumu až po filozofii, osvětu a příběhů typu „jak jóga změnila můj život“. Také byly k vidění krátká satirická vystoupení, divadelní hry a demonstrace pozic hathajógy světové úrovně.

Ze všech přednášek se nakonec vykrystalizovaly tyto postřehy: jóga je duchovní aktivita, jóga je hinduistická, musíme jógu vidět jako něco víc než jen ásany, jóga by měla být součástí zdravotnické péče každého státu.

Amrta Suryananda na tuto událost sezval ty nejlepší odborníky na jógu a také vědce. Jeho pomocníci odvedli skvělou práci a jejich péče o návštěvníky byla až dojímající, plná ducha služby druhým a odevzdanosti. Tento tým je zcela oddaný, nadaný a hluboce ponořený do sádhany – je to vzácná skupina lidí na světě, která určitě zasáhne do budoucnosti jógy v Evropě.

Amrta Suryananda při své promluvě na Světovém dnu jógy k návštěvníkům jeho ášramu ležícím na okraji Lisabonu.



Hinduism Today vyzpovídal Amrta Suryanandu v jeho venkovském ášramu:

HT: Vložil jste spoustu úsilí do vývoje svým žáků a zakořenil jste v nich hodnoty sádhany, seriózní a tvůrčí práce. Zdá se, že jste v tomto úsilí byl daleko lepší než ostatní, kteří se o to pokoušeli. Jak jste to dokázal?

AS: Cvičili jsme jógu každý den. Čtyři hodiny jsme věnovali mahásádhaně se všemi čtrnácti technickými disciplínami. Začínali jsme púdžou, kírtanem a tak dále, nakonec přišla dhjána, samádhi a pak manasika (vizualizace). Vizualizace nám může pomoci v tom, abychom ze sebe vypěstovali lepší lidskou bytost.

Nevěříme, že je více druhů jógy. Pro nás existuje pouze jedna jóga. Původně se jóga nazývala sámkhja. Takže jsme zvolili cestu správného konání, ke čtyřem sádhanám jsme přidali ještě dvacet hodin dalšího cvičení. Žáci se musí neustále zdokonalovat. Klademe důraz na vynikající cvičení a vynikající jednání.

HT: Jaké jsou vaše požadavky, když se u vás někdo rozhodne studovat?

AS: Studium u mě trvá šest let, je to okolo 6500 hodin, které jsou ještě doplněny o čtyři roky učitelského výcviku. Mistrem jógy se pak stanete nejprve za další čtyři roky, takže dohromady studium trvá čtrnáct let. Žádám své žáky, aby se stali světlem, ale pouze světlem, které nevytváří žádné stíny. To je žákův model, iniciační model založení na díkše, iniciaci. To vše žák musí absolvovat s klidnou myslí bez jakéhokoli napětí.

HT: Jinde jste se zmínil o Šivově púdži. Jak je zapojena do života žáků?

AS: Vše, co dělám, dělám pro boha Šivu. Ve všech našich ášramech máme Šivu Natarádžu a někdy i Šivu Šankaru. Nabízíme mu vonné tyčinky, květiny, oheň a někdy kírtan, abychom se s ním udržovali v kontaktu.

HT: Někteří hinduisté nemají rádi slovo hinduismus. Zdá se, že vy proti němu nic nenamítáte.

AS: Vše co vím, jsem se naučil v Shivanandově ášramu v Rišikéši. Mými guruy byli Krishnananda a Chidananda z Divine Life Society. Swami Chidananda mě nežádal, abych něco vymyslel a přišel s něčím novým, ale abych přísně dodržoval písma, šástry, studoval je a plně se jimi řídil. A musíme mít stále na paměti, že Indie je rodištěm jógy. Tím jsem se řídil.

HT: Jaké jsou vaše hlavní cíle? Čeho chcete dosáhnout?

AS: Naším hlavním cílem je ukázat, že svět a my, kteří na něm žijeme, jsme jeden celek, jedna rasa. Všichni musíme žít na této planetě. Bylo by dobré, kdybychom žili zdravý, mírumilovný život, dokonce trochu osvícený. Snažíme se ukázat lidem, že planeta Země je součástí všeho, co nás obklopuje. Je na ní voda, zelená barva stromů, z které se rodí život, milióny zvířat. Žijeme na místě, které se životem jen hemží. Tak chraňme život a nezraňujme vesmír. Všichni lidé jsou spojenci, protože nikdo nemá rád válku. Všichni chtějí žít v lásce a míru, které cítí ve svých srdcích. Na svých cestách jsem se nesetkal s jediným člověkem, který by rád bojoval a zastával se války. Nikdo neřekl „jsem pro válku.“

Víme, že jóga je výjimečná filozofie. Každý, kdo přijde a začne se věnovat józe, příslušník kteréhokoli náboženství, i člověk nevěřící, se po krátké době změní. I ti, kteří nevěří, si začnou být vědomi boží přítomnosti. S jógou by se samozřejmě vždy mělo začínat na úrovni jamnijam, ne jinak. Naším dalším cílem je to, aby se jóga cvičila na celém světě. Proto jsme založili Světový den jógy a chceme, aby byl oficiálně uznán Organizací spojených národů.



Stejně jako v Americe, i v Evropě ženy převládají mezi učiteli a žáky jógy. Zeptali jsme se jednoho portugalského učitele jógy, proč tomu tak je: „Ano, opravdu je v portugalské komunitě příznivců jógy více žen než mužů. Řekl bych, že žen je 60 % a mužů 40 %. Opravdu nevím proč. Možná jsou to spíše ženy, které chtějí změnit svůj život. Možná ženy více dbají na duchovní stránku života. Vím, že se stává, že jakmile se dostaneme do pokročilejších lekcí jógy, jsou to spíše muži, kteří zanechají cvičení. Někteří Portugalci si myslí, že to není cvičení pro muže.“

Amrta Suryananda během rozhovoru.



Hinduism Today se setkal také s vedoucí skupinou devíti žáků z ášramu a položil jim pár otázek o jejich životě.

HT: Čeho jste se museli vzdát, když jste se rozhodli následovat svého gurua?

Ž: Každý ho může následovat, jak moc záleží na tom, co vše jste ochotni obětovat. Někteří se rozhodnou, že si chtějí udržet svou práci. I vy to můžete udělat.

HT: Pokud se ale rozhodnete následovat svého gurua na 100 %, musíte se vzdát své práce?

Ž: Ano. Ti z nás, kteří se takto rozhodli, musí být plně aktivní v ášramu. Ášram se o nás stará, živí nás, šatí nás. Je to báječný život.

HT: Všichni žijete podle stejných pravidel?

Ž: Ano, v naší škole máme pravidla – nesuď ostatní, suď pouze sebe a měj soucit s druhými. Viď v druhých jen to nejlepší. Pouze to je cesta. Druhá cesta je válka a to je šílenství. Gurudží říká, že všechny války jsou občanské války, protože všichni lidé jsou bratři a sestry.


Přes tisíc Evropanů na oslavách jógy 23. června: dívají se na demonstrace jógy, poslouchají svámíe z celého světa a účastní se „mega lekce jógy“ na trávě.
Cvičenci jógy a organizátoři mnoha národností při společném setkání o letním slunovratu.
Oslava renesance jógy.

Přehled

O demografii jógy v Evropě je známo velmi málo a žádné seriózní studie či výzkumy ještě nebyly vydány. Zatímco školy jógy a lekce jógy v různých zařízeních fungují jako vstupní dveře do komnaty hinduismu pro tisíce Evropanů, ti, kteří se józe a hinduismu věnují již desetiletí, se snaží nalézt a vytvořit malé satsangy, které podporují jejich cvičení. Obvykle jsou tyto malé skupiny pokročilejší a berou duchovní práci na sobě vážně. Jsou to volná spojení lidí, kteří mezi sebou mohou mít také následovníky několika guruů.

Takovou skupinu můžeme nalézt ve španělské Barceloně nebo v jejím okolí. Řídí se učením Swamiho Muktanandy a jeho žáka Swamiho Satyanandy Saraswatiho, španělského sannjásina, který strávil tři desetiletí intenzivní sádhanou a studiem v Indii, hlavně v Tiruvannamalai. Skupina, která se nazývá Advaitavidya, má několik stovek členů z různých koutů Španělska, který přišli za výukou a semináři hinduistické dharmy a studují tradiční texty pod vedením svámídžího. Třicetičlenné jádro této skupiny následuje hlubší sádhany a poskytuje potřebnou sévu pro semináře a instituce na venkově. Ty jsou malé, ne tak obrovské jako středisko Yoga Vidya v německém Bad Meinbergu.

Ve Švýcarsku jeden hinduista poznamenal: „Jógu přijímá každý a dnes je čím dál více oblíbená, ale Švýcaři ji nespojují s hinduismem. Jóga je zde velmi důležitá, připomíná skoro průmysl. Když čtete noviny, můžete v nich najít 20–30 inzerátů nabízejících hodiny jógy. Dříve se jednalo spíše o pouhé relaxační cvičení po dni plném pracovního stresu, dnes ale žáci docházející na hodiny jógy chtějí toto cvičení promítnout do svého každodenního života. Jóga jim pak zabere většinu jejich dne. Existuje také názor, že hinduismus je náboženství, které je velmi podobné starodávným pohanským náboženstvím evropského kontinentu.

Kromě jógy je možné blíže se seznámit v Evropě s hinduismem také prostřednictvím kulturních událostí a hudby. Tisíce lidí navštěvují koncerty, kde se zpívají bhadžany, náboženské písně, některé jsou však, naneštěstí pro hinduisty, pořádané v bollywoodském stylu. Jiné koncerty jsou i tradičního rázu a jsou více zaměřeny na duchovno. Některé lepší skupiny zpívající kírtany dokonce na své evropské koncerty v rámci světového turné přilákají ohromné davy diváků. Další koncerty, jako třeba koncerty zpěvačky Devy Pramalové, mají duchovní rozměr a zahrnují i mantry, jako například gájatrí, ale jiné koncerty slouží pouze k zábavě. Ve Španělsku návštěvníci koncertů věří, že duch bhakti vyvolaný bhadžany může ulehčit jejich meditace.

V poslední době jsou oblíbené také pestrobarevné oslavy hólí, na kterých si mladí lidé užijí spoustu neomezené zábavy a následně si pak zamilují i samotnou Indii. Nová generace Evropanů má v oblibě tradiční indické svátky, líbí se jí jejich dobrá organizace, odlišnost od evropských tradic a jejich kouzlo. Zdá se, že jógu v Evropě čeká skvělá budoucnost, protože její obliba na tomto kontinentu stále stoupá.

FOTO © Hinduism Today.