10 – 11

9

12 – 13

NÁZORY VYDAVATELE

Desetiminutový duchovní trénink

Zkrácený denní rituál pro ty, kteří došli k tomu, že život v dnešní době je uspěchaný a neposkytuje nám, nebo jen velice málo, nahlédnout do sebe sama.

D

​nes je myšlenka každodenního fyzického cvičeni velmi rozšířena. Téměř každý chce mít dobrou kondici, zůstat zdravý a žít produktivní, spokojený život. Doporučují se tyto tři druhy cvičení: vytrvalost, ohebnost a síla. Každá má odlišné příznivé účinky. Vytrvalostní aktivity jako je chůze, běhání a plavání zvyšují vitalitu a mají příznivé účinky na srdce, plíce a oběhový systém. Aktivity posilující ohebnost těla jako je hathajóga, tai-či a tancování uvolňují svaly a zlepšují ohebnost kloubů. Aktivity, při kterých je potřeba síla, působí na tvorbu svalové tkáně a posilují kostru těla. Mezi tyto aktivity patří lehčí kondiční cvičení, cvičení na zátěž a výdrž a chození do schodů.

Starat se o naše fyzické tělo je základ, ale abychom podávali v životě optimální výkon, musíme se starat o všechny stránky naší existence: fyzickou, emoční/intelektuální a duchovní. Každá z těchto složek je důležitá a zaslouží si naši pozornost. Z těchto tří zmíněných složek je ta duchovní nejvíce zanedbávaná, i když se v ní skrývá jádro naší existence a identity. Můj gurudéva napsal: „Musíme přizpůsobit naše podvědomí myšlence, že jsme nadvědomé bytosti a ne jen bytosti ovládané instinktem nebo intelektuální bytosti, které jsou zmítány podněty všech pěti smyslů. Uvědomělost je naší základní vlastností.“

Fyzické zdraví si udržujeme pravidelným cvičením. Naši emoční/intelektuální stránku posilujeme učením se nových věcí po celý život a rozšiřujeme tak naše duševní schopnosti. Emoční složku naší existence také posilujeme udržováním mezilidských vztahů, schopností odevzdat se a přijmout věci takové, jaké jsou. Snažíme se vybudovat si dobrý charakter, pomáhat ostatním a žít vyrovnaný život.

Duchovní stránku naší existence posilujeme prováděním každodenních náboženských praktik. Já tomu říkám duchovní cvičení. To nám připomíná, že vnitřní smysl života je dosáhnout duchovního pokroku, dostat se blíže k nejvyššímu cíli, k dotknutí se boží existence, k sebeuvědomění, a následně také k mókši, odpoutání se od cyklu znovuzrození. Nejde o to, že cvičíme naší duchovní stránku, ale spíše o to, že prožíváme s touto aktivitou spojené pocity. Svatý text Tirumantiram říká: „Krok za krokem procvičujte odpoutání se od své mysli a nahlížejte do svého nitra. Postupně uvidíte spoustu dobrých věcí, které se uvnitř vás skrývají. Můžete také potkat božského Pána, kterého starověká véda hledá všude.“

Obecně jsme natolik lapeni naší vnější stránkou osobnosti, že si jen stěží uvědomujeme naší pravou, krásnou vnitřní stránku existence. A tak to může jít život za životem, jak se tomu děje u mnohých lidí, kteří o svých lepších stránkách začali přemýšlet teprve na sklonku smrti.

Výhody tohoto odpoutání se od vnějšího shonu života jsou podceňovány a přehlíženy, protože život v 21. století je čím dál hektičtější a na člověka jsou zvnějšku kladeny větší nároky. Mnoho ortodoxních rodin žijících v Indii si stále ponechává čas na svůj duchovní život, ráno vykonávají púdžu ve své domácí svatyni, pak recitují mantry při počítání korálků během džapy.

V Indii a v dalších státech světa však dnes převládá trend, že čím dál méně rodin vykonává tyto aktivity. Když jsem s nimi mluvil, často mi řekli to samé: „Prostě si na púdžu, džapu a meditaci nemůžeme najít čas.“ Čas věnovaný práci, dopravě, jídlu, zábavě, fyzickému cvičení a času strávenému s rodinou nebo s přáteli nám vyplní celý den. Tradiční hodinové každodenní duchovní cvičení se zdá být moc dlouhé, protože výhody, které přináší, nejsou dobře pochopeny, a tak je často úplně vynecháno. Můj gurudéva se zmínil o těchto výhodách: „Jako výsledek (našich denních duchovních praktik) budete mít dost sil čelit vlivu vnějšího světa, bez toho, aby vás rozrušovaly, a budete moci splnit svou dharmu, ať už si vyberete jakoukoli životní cestu. Jelikož vaše každodenní sádhana vyrovnala váš nervový systém, kvalita vaší práce se zlepší a budete se při ní cítit sebejistě a klidně.“

Jaké je tedy řešení? Zaměřuji se zejména na mládež, protože jejich zaběhnuté modely se dají ještě změnit. Vymyslel jsem desetiminutový program, který se skládá ze čtyř aktivit a který můžeme provádět kdykoliv. Doufám, že krátkost a časová flexibilita dne spolu s jasnými duchovním přínosem bude motivovat studenty, aby si navykli provádět toto cvičení a aby se v nejlepším případě stalo součástí jejich každodenní rutiny. Navrhuji, aby s tímto cvičením začali mladí lidé ve věku patnácti let a pokračovali s ním i během studia na střední škole a na univerzitě. Doufám, že po ukončení studia ti, kteří berou duchovní život vážně, prodlouží dobu cvičení až na půl hodiny.

Duchovní cvičení má čtyři části: uctívání, vhled, ujišťování se a studium. Uctívání spočívá v opakování manter vybranému bohu nebo v recitování devíti či více božích jmen, obětování zrnek rýže před soškou nebo obrázkem (múrti) při každém opakování jména. Pokud například uctíváte Ganéšu, budete odříkávat mantru Óm šrí ganéšája namah nebo jinou mantru podle svého výběru. Také můžete zazpívat krátký bhadžan a dívat se na obraz vašeho zvoleného boha nebo na jeho múrti. Tomuto jednoduchému projevu laskavosti a vděčnosti věnujte dvě minuty.

Vhled spočívá ve zpěvu mantry Aum devětkrát se zavřenýma očima. Každé opakování trvá asi sedm vteřin, dvě vteřiny vyslovujeme A, dvě vteřiny U a tři vteřiny M a pak před dalším opakováním uděláme dvouvteřinovou pauzu. Při vyslovení první slabiky A cítíme vibrace v oblasti solar plexu a hrudníku. Při druhé slabice U vibruje dutina hrdelní a při vyslovení třetí slabiky M vibruje temeno hlavy. Toto cvičení provádějte také dvě minuty.

Ujišťování se jsou věty, které si pro sebe opakujeme, abychom určité pocity zakotvili v našem podvědomí, aby nám byly v budoucnu ku prospěchu. Tato část cvičení spočívá v opakování devětkrát „teď se cítím dobře.“ Další dvě potvrzení mohou být „vždy budu mít vše, co budu potřebovat“ a „jsem schopen uskutečnit to, co si naplánuji.“ Aby měla tato potvrzení správný účinek, musíte dodržet následující pravidla: (1) soustřeďte svou mysl na význam slov, která říkáte; (2) představte si cíl, který chcete dosáhnout; (3) snažte se přitom cítit tak, jako byste se cítili po dosažení daného cíle. Této části cvičení se věnujte jednu minutu.

Studijní část cvičení spočívá ve čtení posvátných hinduistických textů, které vás obohatí o nové znalosti nebo pochopení. Je důležité, abyste si vybrali text, který je srozumitelný a inspirující. Vyhněte se těm, které jsou složité nebo technické. Této činnosti se věnujte pět minut.

Každodenní opakování těchto potvrzení vám pomůže, abyste se cítili více optimističtí, sebejistí a abyste byli úspěšní ve všem, co děláte. Tato ujištění jsou také dobrým protikladem k obavám. Díky studiu posvátných textů získáváme více znalostí o hinduistické víře a urychluje naše porozumění hinduistické filozofii a s ní spojeným tradicím.

A co získáte těmito čtyřmi částmi sádhany? Uctívání nám pomůže v tom, že budeme více oddaní našemu zvolenému bohu, posílíme si náš vztah k němu či k ní. Introspektivní část cvičení vhledu, kdy zpíváme Aum, má zklidňující účinek na naši mysl a pozvedá naše energie do duchovnější části naší mysli a zaměří vaši pozornost na oblast vyšších čaker. Je to také přirozený krok k hlubší meditaci, při které například ovládáme náš dech (pránájáma), odpoutáme se od našich smyslů (pratjáhára) a zaměříme svou pozornost na naše myšlenky, což vede k opravdovému prožívání naší vnitřní duševní reality (dhjánasamádhi).

Satguru Bodhinatha Veylanswami

Je důležité mít na paměti, že velikost duchovního pokroku na cestě k nejvyššímu cíli, k dotknutí se boha, sebeuvědomění a následnému osvobození se (mókša) z cyklu znovuzrození je přímo úměrná s množstvím času věnovaného náboženským aktům.

Mudrc Pataňdžali toto zmiňuje ve své Jóga-sútře (1. 21,  22): „Pro ty, kteří jsou silně oddaní, je samádhi blízko. Je rozdíl, pokud člověk praktikuje svou víru jen málo, středně nebo silně.“ Také poukazuje na to, že duchovní pokrok není založen jen na tom, kolik času se své víře věnujeme, ale také na tom, jak moc jsme oddaní a kolik energie do praktikování své víry vkládáme. Jeho třetí aforismus na toto téma říká (1. 23): „Samádhi můžeme také dosáhnout oddaností Pánu (Íšvara).“ To znamená, že úsilí a oddanost mohou být doplněny požehnáním nebo milostí, kterou dostáváme díky našemu silnému oddání se vybranému bohu.

Satguru Bodhinatha Veylanswami

Satguru Bodhinatha Veylanswami jen hlavou kláštera Kauai’s Hindu Monastery. Dohlíží nad vydáváním Hin­duism Today.

FOTO © komerční fotobanka